Majetek máte. Z čeho ale budete žít?

Padesát milionů majetku a chybějící příjem

Představme si podnikatele, jehož majetek po odečtení dluhů dosahuje 50 milionů korun. Třicet milionů připadá na odhadovanou hodnotu jeho podílu ve firmě, dvanáct na nemovitosti a osm má ve finančních investicích a na účtech.

Jde o modelový příklad. Odhad hodnoty firmy navíc neznamená, že za ni dnes někdo takovou částku zaplatí.

Rodina potřebuje na svůj život 100 000 Kč měsíčně. Nájemné jí po nákladech, daních a odložení peněz na opravy přináší průměrně 25 000 Kč. Zbývajících 75 000 Kč dosud pokrýval příjem z podnikání.

Pokud by tento příjem skončil, chybělo by rodině 900 000 Kč ročně. Vůči celkovému majetku je to 1,8 %. Vůči osmi milionům ve finančních investicích a na účtech už ale 11,25 %.

Tato čísla sama neříkají, zda si podnikatel může dovolit přestat pracovat. Ukazují, z jak odlišného základu lze vycházet. Pokud chce firmu zachovat a nemovitosti neprodávat, běžný život bude muset financovat z mnohem menší části majetku.

Kolik peněz může firma skutečně posílat domů

Podnikatel často dobře ví, kolik jeho firma vydělává. Při plánování osobního příjmu bych se ale podíval i na to, kolik peněz v ní musí zůstat.

Firma může vykazovat zisk a současně potřebovat hotovost na zásoby, pohledávky, splátky úvěrů nebo nové vybavení. Pravidelná výplata majiteli pak může být v dobrém roce snadná a v horším roce obtížná.

Zvlášť bych oddělil odměnu za jeho každodenní práci od příjmu plynoucího z vlastnictví firmy. Pokud chce majitel odejít z vedení, někdo jeho práci převezme. Náklady na náhradu mohou snížit částku, kterou bude možné vyplácet.

Do osobního plánu bych proto nezapisoval automaticky poslední vyplacený zisk. Zajímal by mě příjem, který firma zvládne poskytovat i po této změně a při slabších výsledcích.

Prodej majetku potřebuje čas

Prodej firmy může zajistit peníze na mnoho let. Dokud ale není dokončený a peníze nejsou přijaté, zbývá několik nejistot. Kupující může nabídnout nižší cenu, část platby rozložit do splátek nebo ji podmínit budoucími výsledky.

U nemovitosti je potřeba počítat s dobou prodeje a čistým výnosem po případném splacení úvěru, nákladech a daních. Pokud v ní rodina bydlí, musí se současně vyřešit další bydlení.

Ani finanční investice nejsou všechny stejně dostupné. U některých lze prodej vypořádat rychle, jiné mají výpovědní lhůty nebo omezení odkupu. A možnost prodat ještě neznamená možnost prodat za cenu, kterou si přejete.

Ke každé větší položce majetku bych proto přiřadil termín, kdy z ní mohou být peníze na účtu, a částku, se kterou lze po všech nákladech rozumně počítat.

Výběry z investic mění situaci

Dokud peníze do investic přidáváte, můžete mít prostor přečkat pokles trhu. Jakmile z nich pravidelně platíte život, záleží také na tom, kdy pokles přijde.

Vezměme zjednodušený příklad osmi milionů korun v investičním portfoliu. Pokud jeho hodnota klesne o 20 %, zbude 6,4 milionu. Následný výběr 900 000 Kč ji sníží na 5,5 milionu.

Pro návrat na původních osm milionů by pak bylo potřeba zhodnocení přibližně 45,5 %, a to ještě před dalšími výběry. Výpočet nezahrnuje daně, poplatky ani inflaci a není předpovědí vývoje trhu.

Při pravidelném čerpání tak může horší začátek výrazně ovlivnit, jak dlouho peníze vydrží. Prodané investice se už případného zotavení nezúčastní. Tento mechanismus popisuje také Schwab Center for Financial Research.

Zdroje: Schwab Center for Financial Research: What Is Sequence-of-Returns Risk?

Připravil bych si příjem i pro horší období

V našem příkladu rodině po započtení nájemného chybí 75 000 Kč měsíčně. Rezerva odpovídající dvěma letům tohoto rozdílu by činila 1,8 milionu korun.

To není univerzální doporučení na velikost rezervy. Je to výchozí propočet při nezměněných výdajích a zachovaném příjmu z nájmu. Pokud vypadne nájemník nebo přijde větší oprava, peníze ubývají rychleji.

Potřebná rezerva bude jiná u člověka se stabilním dalším příjmem a jiná u podnikatele, který právě prodává firmu a čeká na doplacení kupní ceny. Záleží také na tom, které výdaje dokáže rodina dočasně omezit.

Peníze na blízké výdaje bych posuzoval podle dostupnosti a rizika ztráty. U prostředků, které rodina nebude potřebovat řadu let, bych řešil i dlouhodobý růst a ochranu kupní síly. Vztah mezi dobou investování, rizikem a rozložením investic vysvětluje také Investor.gov americké SEC.

K plánu patří i rozhodnutí, odkud se bude rezerva doplňovat a co se změní, pokud příjmy zklamou. Samotné odložení hotovosti na začátku nestačí.

Zdroje: Investor.gov (SEC): Asset Allocation and Diversification

Jak to vidím já

V předchozím postřehu jsme řešili, jak mohou růst náklady na váš život. Při čerpání z majetku bych na ně navázal konkrétním přehledem příjmů. Co přijde každý měsíc, co jednou ročně a co závisí na prodeji nebo výsledcích firmy.

Pak bych si prošel méně příjemné možnosti. Firma rok nevyplatí zisk. Byt zůstane několik měsíců prázdný. Investice klesnou právě ve chvíli, kdy z nich potřebujete vybírat. U každé situace bych chtěl vědět, odkud rodina vezme peníze a které výdaje může odložit.

Pokud uvažujete o omezení práce, začal bych rozpočtem na první tři roky. Vedle běžných výdajů bych zapsal větší plánované platby, očekávané příjmy a termíny jejich přijetí. Z něj se dá poznat, zda už můžete ubrat, nebo zda je ještě potřeba část majetku pro tuto změnu připravit.